Sportovní kur… « » Zavádění mo…

Cyklistický kurz Toulovcovy maštale


V úterý 9. 6. po dopoledním vyučování byl na 13 h. naplánován odjezd od školy na náš cyklistický kurz „Toulovcovy maštale 2015“. Mezi pár kapkami jsme vyjížděli směr Litomyšl, kde byla asi půlhodinová přestávka na občerstvení. Pak jsme pokračovali na Morašice a blízký Růžový palouček, jehož jedním ze zakladatelů byl i pan Dudycha (praprastrýc manžela) a směr ubytování, které bylo v Chatové osadě Poříčí u Litomyšle v plně vybavených chatkách (kuchyňka, sociální zařízení) v krásném prostředí na okraji vesnice hned u lesa. Odtud jsme pak vyjížděli na další trasy.
Druhý den (jako i pak ostatní) jsme začali švédským stolem na snídani, ale hned poté jsme poznali, proč nám byla doporučena horská nebo treková kola. Trasa byla naplánována tak, abychom viděli pískovcové útvary, tzv. Toulovcovy maštale, a mohli si je osobně prolézt ve skalním městečku. Cesty pak byly chvíli na horu, pak dolů, a vše většinou v terénu, takže znaveni jsme rádi usedli na oběd přímo na zámku Nové hrady. Posilněni smažákem s hranolkama jsme už zase stoupali Dudychovou cestou k Boru a pak přes Proseč a Budislav, kde byl krásný sjezd zpět do tábora. Tam nás čekalo už sportovní vyžití a grilování (maso se nakládalo už týden dopředu).
Třetí den byla opět naplánována trasa většinou lesními úseky, ale i krásnými výhledy po okolí. Po cestě jsme viděli také řadu zvířat, hned na začátku u hájenky ve výběhu stádečko laní s jelenem, přes cestu nám přebíhali srnky. Na oběd jsme se zastavili na chatě Polanka, kde jsme někteří opět zvolili řízek s hranolkama nebo knedlo-zelo-vepřo, po kterém byl samozřejmě stejně vydatný kopec do Zderazi (někteří zvolili něco lehčího a těm se kopec šlapal mnohem snáz). Naštěstí jsme pak chvíli vydechli u místního přírodního koupaliště. Odtud do Proseče, abychom poznali zdejší Planetární naučnou stezku a pak výšlap k rozhledně Terezka, kde na nás po cestě čekalo zase spoustu zvířátek – ovce, koně, krávy (někteří tvrdili, že je to býk – ale co to vemeno?), prasata mengalice aj. Pak lesem zase zpět do tábora.
Poslední den 12.6. nás po snídani čekal úklid chatek a cesta zpět ke škole. Všichni už hnáni představou, že se jede domů, rázem zapomněli na „otlačené zadky“ a unavené nohy. Cesta ubíhala jedna radost, nejhorší bylo jen stoupání z Litomyšle směrem na „Andrlák“, a pak krásný sjezd serpentinami dolů (stál za to).

Mgr. Dagmar Přibylová


Foto 1...

Foto 2...

Foto 3...