„Ztřeštěný nápad“, blesklo mi hlavou, když za námi přišli chlapci, že by si chtěli vyzkoušet hrát basketbal nepřetržitě 24 hodin. Po týdnu se mi ale vše rozleželo v hlavě, vzpomněl jsem si na dobu, kdy mi bylo „svatých“ 17 let, a přikývl. Díky pomoci vedení školy, učitelům Romanu Moskvovi, Václavu Šafářovi, obětavosti spolužáků-organizátorů a našim kuchařkám se historický zápas mohl uskutečnit.
Mgr.Jana Kaplová jej navíc zařadila do programu Města v pohybu, čímž zvýšila i prestiž zápasu. I jí proto patří dík.
Ve dnech 1.-2.6.2015 se tedy 30 žáků naší školy rozdělilo do dvou týmů - MODŘÍ a ZELENÍ a ve 12.00 byl zápas zahájen. Popisovat samotný průběh pro toho, kdo nebyl přímo účasten, je asi zbytečné. Stačí se jen v bodech zmínit: první 4 hodiny – zápas plný elánu. V podvečerních hodinách ubylo jiskry, přesto žáci hráli, skóre se navyšovalo. Chvíli vedli modří, chvíli zelení. Od nočních hodin se mnozí unaveni vytráceli do „nocleháren“, někteří zmizeli úplně. Krize nastala mezi 2. a 4.hodinou ranní (noční). Byla ale překonána, takže s prvním zvoněním do výuky zastihli vyspalí spolužáci hráče obou týmů stále pobíhající po palubovce. Další krize přišla asi po 20 hodinách boje. Únava byla již značná (mnozí hráli poslední hodiny bez větších přestávek). Oba týmy se ještě podařilo zkonsolidovat, modří však měli více sil a začali dominovat. Konečné rozhodnutí padlo v poslední hodinovce, v níž modří nastříleli přes 100 bodů. A celkový výsledek po 24 hodinách hry? 2025 : 1891 pro modré!
Myslím si ale, že vyhráli naprosto všichni. Dokázali nejen sami sobě, ale i nám ostatním, že jsou nejen dobří basketbalisté, ale že dokážou bojovat s vlastní únavou a malomyslností. Za to jim patří náš obdiv i poděkování za skvělý zážitek.